Pivovarnictví bylo vydatným zdrojem důchodů a výnosů pro vrchnost. Byl sladován ječmen a zužitkováno těžce prodejné dřevo, kterého bylo tehdy dostatek. Panské pivovary byly nejspolehlivějšími a nejvýnosnějšími důchody. Začátkem pivovarnictví byly vařící krčmy , sladovní a posladovní domy, které se např. v Ivančicích vyskytují již v létech 1445-1489.

Původně se vařilo pivo i na vesnicích pro vlastní potřebu. V první polovině XVI století ustupují však krčmy panským pivovarům, které vyráběly pivo pro celé panství. V Říčanech se nacházel do roku 1539 pivovar Prospera hraběte z Sinzendorfu. Oslavany měly panský pivovar roku 1560 za Petrolda z Lipé. Téhož roku je zmínka i o panském pivovaře v Dolních Kounicích, který byl v majetku knížete Karla Ditrichštejna. Dne 23. února 1562 konán byl v Brně zemský soud, na kterém Petrold z Lipé převádí své panství na Jana staršího ze Žerotína. Při vkladu majetku uvádí se též panský pivovar.

Panské pivovary ku zajištění odběru piva měly v městě i městečku a vesnicích vlastní krčmy, později zvané hospodami, které byly pronajímány. Tak v Rosicích byly hospody dvě - první na městečku, tam kde dnes stojí Rahnův dům (Palackého nám. čp. 46) a druhá byly v místě nynější Elektry (Palackého nám. čp. 11). Třetí hospoda byla ve vodárně čp. 86. Další panská hospoda se nacházela v Popovicích, v usedlosti č. 6. Patřily k ní dva poddanské grunty pololánské. Větší spotřeba piva měla vliv na rozvoj pivovarů v okolí Rosic. Ve Veverské Bítýšce se uvádí panský pivovar v roce 1559. Rovněž města zakládala pivovary a várečné domy. Roku 1580 vykazovala Velká Bíteš 33 várečných domů s roční várkou 230 sudů. Dolní Kounice vykazovaly roku 1604 už 15 várečných domů. V Ostrovačicích se uvádí pivovar roku 1609 v držení benediktinů a náměšťský roku 1613, jehož majitelé byli Marie a Františka, hraběnky z Kufštejna. Rosický pivovar odváděl z nařízení olomoucké konzistoře faráři (jak zapsal 8. ledna 1691 farář Bílý) z každé vrchnostenské várky půl vědra prostředního piva. Za Jiřího Ruperta Haušperského z Fanálu činil průměrný roční výstav 655 sudů. Vrchnost měla v roce 1755 panskou hospodu čp. 75 obce příbramské "Zastávku", dle které jest pojmenovaná nově založená obec, dnešní Zastávka. V Tetčicích Fridrichův hostinec býval též panskou hospodou. Koncem ledna roku 1765 byl zakoupen od vrchnosti Janem Procházkou. Vystřídalo se tu několik majitelů, až v roce 1850 přišel do rodiny Fridrichovy. Panskou hospodou v Omicích býval hostinec čp. 36 (Staňkův). Nájemce této krčmy musel povinně od vrchnosti odebírat pivo, kořalky a ostatní nápoje. Tato krčma byla v pozdějších letech přeměněna na panskou myslivnu, ve které roku 1838 bydlel revírník Franz se synem Karlem - lékařem rosickým. Pod dráhou proti "mlýnku" stával dřevěná hospoda. Její poslední majitel byl zván přezvískem "Hadraba". Protože hospoda stával v místě projektované dráhy, byla roku 1853 zrušena. Vrchnost dávala školnímu správci ještě do roku 1876 mimo peněz také 8 věder piva.

Prvním nájemcem rosického pivováru byl Jan Brauner. Roku 1857 byla nájemcem vdova Ernestina Braunerová, která měla šest dětí. V pivovaře zaměstnávala sládka Girtiga Leopolda nar. roku 1826, který pocházel z Uhelné (dříve Sörksdorf), okres Jeseník a dále účetního Jellinka Filipa z Uherského Brodu. Další pracovníci byli vařič piva Alois Šanca, bednář Jan Poděbradský a bratři Žiškovi, dále dva kočí František Pexa a Havlásek, kteří rozváželi pivo do všech panských i obecních hospod, které vrchnosti rosické náležely. Nájemce sladovny byl Julius Zerner, majitel půllánu v Rosicích čp. 15 na Palackého náměstí. Vyrábělo se tu na 60 vagonů sladu. Sladmistrem byl Vilém Obereigner. Nájem pivovaru převzala v letech 1883 Johanna Braunerová.

Starobylý pivovar a sladovnu najala roku 1899 akc. spol. "Moravia" z Brna. Dne 18. června 1900 schválená žádost "Moravia" v Brně a ředitelstvím velkostatku v Rosicích o přenesení koncese z velkostatku na akc. spol. Moravia. Při jednání prohlásil řed. Rd. Svoboda, že Moravia jest ochotna po uplynulé době nájmu zříci se koncese, nikdy nikomu ji nepřenésti a jen po dobu nájmu v pivovaře ji prováděti. I když rosické pivo se těšilo oblibě, akciová společnost jeho provoz zastavila. Zastaralé zařízení se nevyplácelo, malé podniky zanikaly, výroba se koncentrovala v modernějších a výkonnějších závodech.

Posledním sládkem byl Bedřich Barth. Rozhodnutím c.k. hejtmanství v Brně v roce 1901 schválilo výčepníkem v budově starého pivovaru Jana Blažu, později jeho dceru pí Kroupovou, která dle kupní smlouvy z 23. dubna 1926 koupila od akc. spol Moravia pivovar a sladovnu a vedla výčep piva v budově do roku 1933.

Strojní zařízení bylo použito jinde a staré objekty počal bourat hostinský Willand ze Zastávky. Zůstala pouze jeho přední budova, kde bydlelo několik nemajetných rodin. Zchátralé zříceniny pivovarských objektů koupilo pak družstvo "Lidový dům" , které obdrželo povolení ku přestavbě budovy na hostinské místnosti